F2 - Matematické kyvadlo
doba kmitu, doba kyvu, frekvence, gravitační zrychlení
Cíl
Demonstrovat závislost výchylky na čase, souvislost doby kmitu s délkou závěsu a hmotností kyvadla.
Pomůcky
- modul optická závora
- modul voltmetr
- chemický stojan
- závaží (pokud možno tmavé barvy, matové), s hrotem
- tenký vodivý drát
- vodní potenciometr se symetrickým zdrojem (typ b)
Provedení
V programu nastavíme celkový čas měření asi 10 s a vzorkovací frekvenci 100Hz. Oživíme například kanál C, ke kterému připojíme modul voltmetr a kanál D s optickou závorou. Nastavíme automatický start s opakováním. Závoru upevníme na stojan a nastavíme tak, aby vysílač byl na jedné ose s přijímačem ve vzdálenosti asi 5 cm. Závaží zavěsíme na nit a umístíme na stojan tak, aby hrot volně visícího závaží byl ponořen asi 1cm pod hladinou vody v potenciometru. V rovnovážné poloze (v klidu) se musí hrot volně visícího závaží nacházet v místě s nulovým potenciálem (případné úpravy provedeme posuvem elektrod) a zároveň je třeba, aby volně visící závaží protínalo osu přijímač-vysílač.
- Kyvadlo vychýlíme, necháme volně kývat a odstartujeme měření. Sledujeme časovou závislost okamžité výchylky pro počáteční úhly 5° až 45°.
- Odečteme dobu kyvu a odhadneme tíhové zrychlení.
- Změníme délku závěsu a provádíme táž měření jako ve variantě a). Sledujeme, jak souvisí doba kyvu s délkou závěsu.
Vysvětlení
Doba kyvu matematického kyvadla souvisí s délkou závěsu podle vztahu:
T = 2p (l / g)1/2
Kyvy ve variantě a) až c) tomuto vztahu dosti dobře vyhovují.
Pro kyvy s velkou počáteční výchylkou vztah neplatí.