F34 - Statické a dynamické tření
Cíl
ukázat, že koeficient statického tření je větší než koeficient tření dynamického
Pomůcky
- modul siloměr
- stejné dřevěné desky s háčkem na upevnění a různým povrchem (neopracovaný, hlazený či lakovaný, apod.)
- sada závaží
- tenká struna či pevná niť.
Provedení
V programu nastavíme celkový čas kolem 20 až 30 sekund a vzorkovací frekvenci 10 až 20 Hz. Ostatní parametry ponecháme. Do kanálu A zapojíme modul siloměr a přepneme jej na jednotky Newton.
Na desku upevníme závaží a vše položíme na stůl. K háčku navážeme asi 30 až 40 cm dlouhou niť s okem na konci. Oko zachytíme za háček modulu siloměr. Nit napnme a pomalu rovnoměrně zvyšujeme. Na monitoru sledujeme graf závislosti síly na čase.
Proměříme různé druhy desek, různě zatížené a s různými povrchy. Ukážeme, že koeficient dynamického tření nezávisí na hmotnosti, ale na povrchu ano. Většinou se ukazuje, že čím hrubší povrch, tím vyšší tření.
Vyzkoušejte i velmi hladké povrchy. Ty k sobě přilnou tak, že je téměř nelze odtrhnout. Koeficient statického tření zde může být velmi vysoký.
Vysvětlení
Při rovnoměrném zvyšování síly v tahu (realizujte raději tažným zařízením) pozorujeme nárůst síly, aniž bychom zaznamenali pohyb tělesa. Při určité hodnotě síly se těleso "utrhne" a začne se pohybovat. Snažíme se, aby jeho pohyb byl rovnoměrný. V takové případě totiž můžeme říci, že tahová síla je rovna třecí.
Pozn.:
Ve skutečnosti se vám dokonale rovnoměrný pohyb stěží podaří realizovat. Nerovnosti a nečistoty na povrchu desky i stolu totiž vedou k náhlým změnám třecí síly.