F45 - Alkohol chladí?
vypařování kapalin
Cíl
Ukázat, že při vypařování látka potřebuje teplo, které odebírá ze svého okolí.
Pomůcky
- modul teploměr,
- Alpa, líh, voda, čpavek, jakýkoliv alkohol, aj.
Provedení
V programu nastavíme celkový čas kolem 300 sekund a vzorkovací frekvenci 1 až 5 Hz. Ostatní parametry ponecháme. Do kanálu A zapojíme modul teploměr a upravíme jeho rozsah např. na 0 až 30°C (viz. F52 - úprava rozsahu teploměru).
Spustíme měření, počkáme, až se teplota ustálí. Poté namočíme aktivní část teploměru v prvním vzorku a sledujeme průběh teploty. Stejným způsobem pracujeme i s ostatními vzorky. Která látka chladí nejvíce?
Vysvětlení
Kapalinu při vypařování opuštějí molekuly, které mají největší kinetickou energii. Celková hodnota vnitřní energie kapaliny tedy klesá, látka se ochlazuje.
DU = 1 - p(V
páry - V
kap), kde p je tlak sytých par nad kapalinou.
Při vypařování kapalina spotřebuje teplo, rovné skupenskému teplu vypařování l, které má dvě složky.
l = l
i + l
ex
kde l
i je vnitřní skupenské teplo vypařování, spotřebované na překonání sil soudržnosti kapaliny (odpovídá
DU)
a l
ex =R.T odpovídá přibližně energii vynaložené na objemovou práci vzniklého plynu.
Kapalina se vypařuje nezávisle na své teplotě, ale s rostoucí teplotou teplotou klesá i hodnota
l. Při kritické teplotě je
l = 0 Jkg
-1. Intenzivně se vypařují těkavé látky (CH
3)
2O, zatímco jiné (Hg, H
2O) se vypařují jen zcela nepatrně.
Souvislosti
Například okurka má za horkého letního dne teplotu o jeden až dva stupně nižší než okolní vzduch. Obsahuje totiž až 98% vody, která se neustále odpařuje. Okolní vzduch je špatný vodič a tak si vedením nestačí ztráty doplnit. Naše babičky měly ve zvyku přikládat si plátky okurky na čelo, aby je příjemně chladily. Okurka si ztráty tepla, vzniklé odpařováním, doplňuje odváděním tepla z vaší pokožky. Tím pokožku ochlazuje. Podobná situace nastává, utrhnete-li za horkého letního dne list ze stromu a přiložíte jej ke tváři či na čelo. Cítíte rovněž, že vás chladí.
Když vylezete z teplé koupele a neutřete se dosucha, často se přímo roztřesete zimou. Ještě lépe chladí Alpa či líh, které někdy používáme k ošetření malých ranek.
Člověk se za horkých letních dnů chladí tím, že se potí. Psi, ale i mnohá další zvířata (například vepři), potní žlázy nemají. Hledají tedy jiné způsoby, jak se ochladit. Psi vyplazují vlhký jazyk, ze kterého se odpařuje pára. Prasátka se povalují v bahně, které pak na sobě nechají zaschnout (odpařit z něj vodu). Přitom se rovněž příjemně ochladí.