LU204 - Volný pád
Veličina v0 představuje rychlost, kterou vstupuje hřeben do optické závory, t je čas měřený od okamžiku prvního zatmění.
Teorii potřebnou ke zpracování najdete zde.
Změříme celkovou délku všech zubů, spočítáme zuby a vypočteme vzdálenost mezi dvěma zuby.
Konektor optické závory připojíme do kanálu A. Samotnou závoru upevníme do stojanu, její šířku upravíme asi na 3 cm. Spustíme ISES, založíme nový experiment a nastavíme Parametry experimentu:
Nastavení: Doba měření: 0,2 s, vzorkování 1000 Hz, start měření: trigger, kanál A, hladina: 0,5,
pretrigger: 5%, hrana: sestupná, zobrazení – definice – min Y=-0,5, max Y=1,5
Pomocí OK spustíme měření. Na obrazovce je připravené okno s časovou osou nastavenou na 0,2 s, graf se zatím nevykresluje. Na liště v pravém dolním rohu vidíme nápis „trigger (A;0,5;5%)“, který znamená, že počítač čeká s měřením, až nastane zatmění závory (sestupná hrana).
Hřeben umístíme do optické závory mezerou mezi prvním a druhým zubem a zlehka uvolníme. Pád je zaznamenán na monitoru. Při podařeném pokusu je vidět 9 zubů („dolíky“).
Nyní pomocí „zpracování měření“ a nástroje „odečet rozdílu“ určíme v polovině hloubky impulzů časy t pro všechny zuby měřené od okamžiku, kdy první zub způsobil zatmění (časy jsou první sloupec v okně vpravo). Skupinovou metodou určíme g1.
Červenými šipkami nahradíme experiment a provedeme druhý pád bez zátěže, abychom podruhé vypočítali skupinovou metodou g2.
Na hřeben zavěsíme zátěž a pokus provedeme ještě dvakrát – vypočteme g3, g4.
Počet zubů: | Celková délka: | Vzdálenost dvou zubů: |
Tabulka - Závislost dráhy na čase (bez zátěže a se zátěží)
s/m | bez zátěže t/s |
bez zátěže t/s |
se zátěží t/s |
se zátěží t/s |
---|---|---|---|---|
. , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . |
. , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . |
. , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . |
. , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . |
. , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . |
. , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . |
. , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . | . , . . . |
Vypočtené tíhové zrychlení: | bez zátěže | g1 = . , . . m.s-2 |
bez zátěže | g2 = . , . . m.s-2 | |
se zátěží | g3 = . , . . m.s-2 | |
se zátěží | g4 = . , . . m.s-2 |
Graf: Závislost dráhy na čase (bez zátěže). Kvadratická regrese.
Tíhové zrychlení určené regresí: g5 = . , . . m.s-2Počet zubů: 10 | Celková délka: 0,20 m | Vzdálenost dvou zubů: 0,02 m |
Tabulka - Závislost dráhy na čase (bez zátěže a se zátěží)
s/m | bez zátěže t/s |
bez zátěže t/s |
se zátěží t/s |
se zátěží t/s |
---|---|---|---|---|
0,020 | 0,048 | 0,039 | 0,035 | 0,038 |
0,040 | 0,073 | 0,062 | 0,059 | 0,060 |
0,060 | 0,092 | 0,081 | 0,076 | 0,079 |
0,080 | 0,110 | 0,098 | 0,094 | 0,097 |
0,100 | 0,125 | 0,113 | 0,108 | 0,111 |
0,120 | 0,139 | 0,126 | 0,120 | 0,124 |
0,140 | 0,151 | 0,138 | 0,133 | 0,137 |
0,160 | 0,162 | 0,150 | 0,144 | 0,148 |
Vypočtené tíhové zrychlení: | bez zátěže | g1 = 9,68 m.s-2 |
bez zátěže | g2 = 9,68 m.s-2 | |
se zátěží | g3 = 9,98 m.s-2 | |
se zátěží | g4 = 9,65 m.s-2 |
Tíhové zrychlení určené regresí: g5 = 9,79 m.s-2
Grafem závislosti dráhy na čase je konvexní parabola, což odpovídá rovnici . Z hodnoty koeficientu determinace (0,9998) je vidět, že body leží téměř ideálně na parabole.
Při porovnání s tabulkovým tíhovým zrychlením g = 9,81 m.s-2 je hodnota bez zátěže g = 9,68 m.s-2 nižší o 1,3 %. Průměrná hodnota se zátěží g = 9,82 m.s-2 je vyšší o 0,1 %. Zdrojem chyb může být odečítání časů z monitoru, hrany zubů by měly při pádu zachovávat vodorovný směr. Ke zpřesnění by jistě pomohlo, pokud by vzorkovací frekvence mohla být vyšší než 1000 Hz.
Pomocí regrese kvadratickou funkcí vyšlo tíhové zrychlení pro první volný pád g = 9,79 m.s-2, což je hodnota o 0,2 % nižší než tabulková.
Dokázali jsme, že skupinová metoda i kvadratická regrese vedou k velmi dobré shodě s tabulkovou hodnotou.
V provedených pokusech jsme zároveň dokázali, že volný pád nezávisel na hmotnosti padajícího tělesa.